Výzkum a vývoj dekontaminačního procesu s využitím par peroxidu vodíku

Průmyslové aplikace peroxidu vodíku

Peroxid vodíku patří k masově využívaným chemikáliím. Jeho spotřeba se pohybuje v řádu milionů tun ročně a neustále roste. Peroxid vodíku je využíván v celé řadě odvětví, zejména pak v:

  • rafinování olejů
  • těžebnií a metalurgický průmysl
  • textilní průmyslvýroba pitné vody
  • chemický průmysl a průmysl umělých hmot
  • potravinářský průmysl
  • papírenský průmysl
  • zpracování odpadních vod

Bělení:

Přibližně 50 % světové produkce peroxidu vodíku je využíváno v papírenském průmyslu, kde se stal jedním z nejvýznamnějších bělících prostředků. Jedná se o velmi levnou a přitom vysoce ekologickou alternativu k široce používaným bělícím prostředkům na bázi chlóru, neboť při bělení vzniká jen voda, jako vedlejší produkt.

Další velmi významnou aplikací peroxidu vodíku, která ůzce souvisí s výše uvedenou, je výroba peroxosloučenin, a to konkrétně peroxouhličitanů a perborátů. Tyto látky jsou dnes základem velmi rozšířených jemných bělidel přidávaných do pracích prostředků.

Chemický průmysl

Výroba polymerů je jednoznačně jedním z nejvýznamnějších odvětví chemického průmyslu, neboť polymery nás obklopují na každém kroku. Jejich produkce rod od roku významně roste. I zde se můžeme setkat s peroxidy, a to zejména s dibenzoyl peroxidem, který je široce používaným iniciátorem radikálových polymerací. Reakcí peroxidu vodíku s alkeny vznikají epoxidy, které jsou jednak základem celé řady chemických výrob, ale hlavně jsou složkou epoxidových pryskyřic, které se široce používají v materiálovém inženýrství. Při přípravě epoxidů se často k oxidaci nepoužívá přímo peroxid vodíku, ale některé peroxokyseliny, a to zejména kyselina peroxooctová a kyselina m-chlorperoxobenzoová (m-CPBA). Peroxokyseliny vznikají přímou syntézou z příslušné organické kyseliny a peroxidu vodíku.